Kniha návštěv

Vítám všechny skalní příznivce a hráče dungeonů, tedy her v hlavní roli, nebo chcete-li her na virtuální hrdiny. Jinými slovy vítám všechny příznivce čtverečkovaných papírů, ostrých mečů, těžkých seker, palcátů, magických svitků, tlačítek, páček, luštitele hádanek, ... a HLAVNĚ i ty ostatní, kteří podobné hry ať již z nedostatku času, či trpělivosti nehrají. Pojďme se nyní v rychlosti poohlédnout s jakými kvalitními dílky jsme se prostřednictvím Amigy mohli během uplynulých šestnácti let setkat. Některé tituly, vlastně většina z nich je již tak stará, že jejich existenci více méně přestáváme vnímat a právě to mě vedlo k sestavení tohoto článku.
 
 
Již v roce 1986 (verze pro Atari ST, pro Amigu o rok později) vydala firma pod zkratkou FTL (Faster Then Light) hru, která vté době znamenala převratný a dle některých znalců počítačových her až do vydání druhého dílu nepřekonaný výtvor. Tento „výtvor“ znamenal mezník pro hry typu RPG a nasměroval je po dlouhá léta jedním směrem. Tento „výtvor“ stanovil standard a princip pro následující léta vývoje v této oblasti. Všichni v tuto chvíli víte o které hře píši - ano jedná se o legendární DUNGEON MASTER. A o co v této hře vlastě jde? O nic míň a o nic víc než v rozsáhlém labirintu podzemní pevnosti najít a porazit lorda Chaose. V cestě za tímto démonem Vám budou bránit nejenom desítky jeho věrných přisluhovačů, ale i promyšlené pasti, logické hádanky a v neposlední řadě hlad a žízeň členů vaší skupiny. Na začátku hry je proto velmi důležité pečlivě vybírat jednotlivé charaktery a sestavit tak vyváženou partu, která bude schopná vyřešit každou situaci. Z pohledu hráče šlo o naprosto originální zpracování Fantasy příběhu a vtáhlo ho doprostřed děje - tedy do tmavých, nebezpečních a zatuchlých chodeb. Vzpomínám si, jak tenkrát rodiče s úsměvem říkali „Už zase hraje to metro!“, ano grafika v DM opravdu vzdáleně připomíná tento dopravní prostředek. Zvuky jsou spíše jen informativní a hudba chybí úplně. Hratelnost je však skvělá a s přehledem předčí většinu mladších následovníků. Úspěch hry byl obrovský a na dlouhou dobu ovládla přední místa hitparád. Stačí otevřít téměř jakýkoliv herní časopis ať již tuzemský, či zahraniční do roku 1991 (včetně) a téměř jistě narazíte na recenze, návody, mapy a finty týkající se této skvostné hry.
 

Není se čemu divit, že v roce 1989 vzniko volné pokračování s názvem CHAOS STRIKES BACK. Postavy bylo možné použít z prvního dílu, bohužel bez předmětů a harampádí, které si nahrabaly. Grafika interiérů a způsob ovládání zůstaly nezměněny, zato však přibylo velké množství nejrůznějších příšer a logických hádanek. Dle mého názoru se jedná o velmi propracovaný, zábavný, ale také nejtěžší (z hlediska soubojů) a nejsložitější (z hlediska řešení hádanek a úkolů) dungeon s jakým se na Amize můžeme setkat. I to je důvod, proč byla hra distibuována spolu s jakýmsi editorem a rádcem na druhé disketě.

 
 

Až o dost později došlo ostatním firmám, že FTL vytvořili nový, velmi žádaný herní styl. Pomalu, ale jistě začala tvořit dungeony firma SSI (Strategic Simulations, Inc) a v roce 1990 vydala hru EYE OF THE BEHOLDER. Jedná se do jisté míry o kopii výše uvedených her, grafika je lépe prokreslená, ale okno s výhledem je podstatně menší! Systém ovládání boje je zjednodušen a zdá se mi praktičtější (klikání pravou myškou na ikony zbraní). Tvorba kouzel je také zjednodušená a při srovnání s DM téměř odfláknutá! Kouzla, která chcete mít v přístí chvíli k dispozici si musíte v magických knihách „zaškrtat“, potom nechat skupinku odpočinout a pak již vybraná kouzla bezhlavě střílíte. Příběh hry je kvalitní, ale abyste pochopili souvislosti musíte ovládat alespoň základy anglického jazyka. V rozsáhlých bludištích nenarazíte jen na své nepřátele, ale i na pár spřátelených duší, kteří vám poradí, pomohou a nebo se k vám rádi přidají. Závěrem chci dodat, že s odstupem času vznikla na PC i VGA verze, která je bezproblémů hratelná přes PC-TASK s CPU 040 AGA/GFX. Z této verze spouštěné na Amize pochází i obrázek vedle (snad to nikoho nepobouří:).

 
 
 

Další rozsáhlý projekt tohoto roku se jmenuje WIZARDRY VI - Bane of the cosmic forge od firmy SIR-TECH SOFTWARE. Jedná se o velmi rozsáhlý a propracovaný dungeon s řadou nových prvků. Bohužel hra byla plánována především pro PC a tak první co nás praští přes oči je EGA grafika, která trpí extrémním nedostatkem barev, bez možnosti nastavení individuální palety. Na druhou stranu je grafika až překvapivě animovaná a tak se to dá tolerovat. Stejně jako grafika utrpěl i zvuk a tak hra nabízí jen informativní pípání - cvakání bez podkladní hudby. Souboje v reálném čase jsou nahrazeny strategickými boji, což vlastní hru značně protahuje. Ovládání je nepraktické a krkolomné, což výslednému dojmu rozhodně nepřidá. Po přečtení tohoto odstavce by se mohlo nezasvědceným osobám zdát, že se mají této hře obloukem vyhnout - není tomu tak, klidně jí zkuste a uvidíte!

 

 
 

Následující rok 1991 se nejspíš pilně pracovalo na přípravě nových dungeonů a tak za zmíňku stojí snad akorát nepříliš známá hra DUNGEONS OF AVALON od firmy Zeret. Výhledové okénko bylo velmi malé - slabých 20% obrazovky. Grafika podzemních chodeb silně připomíná EoB (amiga verzi). Souboje v reálném čase byly nahrazeny strategickými boji. Hra byla kompletně přeložena do češtiny, což považuji za její největší výhodu.


 
 

Málem bych zapomněl na dalšího „velikána“, který svým rokem výroby patří právě na toto místo. Jmenuje se AMBERSTAR a pochází od skvělé německé firmy Thalion. Hned nazačátku této minirecenze uvádím největší nevýhodu - hra je pouze v němčině, což mi bohužel znemožnilo hru důkladněji prozkoumat. (Na poslední chvíli se mi podařilo sehnat anglickou verzi, takže předchozí tvrzení musím vyvrátit!!!). Celá hra se odehrává v obrovské zemi Lyramion, která právě prochází dobou temna, hrůzy a strachu. Zářivá hvězda AmberStar - symbol svobody a míru dlouho odolávala mocným útokům boha Tarbose. Po jeho spojení s temným pánem všech pekel Bralkurem již nevydržela a zřítila se na půdu Lyramionu, kde se roztříštila na 13 kusů a právě v tento okamžik zasáhnete do hry. Po technické stránce hra nabízí 3 základní pohledy. Města, vesnice, sklepení, štoly, jeskyně - to vše je vidět z klasického dungeonovského pohledu. Při cestách po Lyramionu se ocitnete jako postavička ve 2D pohledu, jenž je vcelku podrobně prokreslen. A pak je tu mód strategických soubojů. Hudební stránka je opravdu pestrá, bohužel však chybí zvuky ostatní. Na začátku hry ovládáte jen jednoho hrdinu, ale postupem času sestavíte až šestičlennou partu. Teď, když konečně vlastním anglickou verzi, potřeboval bych ještě tak týden (zdravotní) dovolené abych hru mohl pořádně prozkoumat. :)

 

 

V roce 1992 začíná zlatá éra Dungeonů na Amize. Jako první tento rok se přihlásila firma New World Computing a přináší nám lahůdku nazvanou MIGHT AND MAGIC III - Isles of Terra. Hra začíná krátlým, nicméně výstižným intrem, ve kterém se dozvídáme náš nesnadný úkol. Poté se již ocitáte s šesticí postav (více méně podobných člověku) v nevelikém městě Fountain Head. Zde můžeme najmou další postavy, zdokonalovat jejich vlastnosti, nakoupit zbraně, brnění a mnoho dalšího. Po opuštění městečka nestačíme valit oči nad prokresleností grafiky. Husté lesy, louky, pole, skaliska, moře - to vše je prokreslené s velkým citem pro detail. Might and Magic III jako snad vůbec první dungeon se neodehrává jen v podzemních chodbách, ale i v reálném otevřeném prostranství. Ani grafika klasických dungeonovských chodeb a kobek nezůstává za skvělými exteriéry vůbec pozadu a tak se můžeme kochat např. prokreslením nosného systému interiérů a texturou povrchů stěn. Příšerky (goblini, orkové, kostry, zombie, krysy ...) jsou pěkně prokreslené, ale zasloužily by si lepší animace. Orientaci v takto rozsáhlé hře nám usnadňuje propracovaný automaping s řadou užitečných informací. Bohužel ve hře nevidíme žádné předměty a o jejich existenci se dozvídáme pouze z textových zpráv, což má neblahý dopad zejména na (ne)přehlednost inventoráře. Celou hru doprovází příjemná podkladní hudba měnící se dle dané situace a nechybí ani zvuky ostatní. Hra je velmi rozsáhlá a pokud Vás jednou zaujme jen tak se od ní hned tak neodlepíte.

Další projekt nám přináší opět firma SSI s názvem EYE OF THE BEHOLDER II - The Legend of Darkmoon. Hra má kvalitní a podrobně zpracovaný příběh. Způsoby ovládání pohybu, soubojů a kouzel byli převzaty z minulého dílu. Výhledové okno zůstalo pořád stejně mrňavé, ale grafika v něm se zlepšila. Přibyly sousty nových příšer, které se vás snaží rozsekat na kaši a opět narazíte i na několik přátel, s kterými bude hra jednodušší. Celkově je EOB II rozsáhlejší, propracovanější a o něco lepší než první díl, ale na nic originálního nenarazíte. K této hře se váže ještě jedna perlička spojená s časopisem Excalibur. Ve 13-tém čísle chlapci suverérně otiskli první část návodu přesně podle anglického magazínu PowerPlay. V dalším čísle mělo logicky vyjít pokračování, ale byl tu jeden háček. PowerPlay stále nevycházel a naši redaktoři nebyli schopni dát návod dohromady. Až po třech měsících bylo tajemství Beholderu II anglickými redaktory zveřejněno a tak bylo jen otázkou času, kdy vyjde i Excalibur. Tenkrát se mluvilo o problémech s tiskárnou. Obrázky okolo jsou z Amiga verze.

 
 

V témže roce vzniknul další dungeon, který technickým zpracováním předčil všechny předcházející a celkovou kvalitou se dost přiblížil legendárnímu DM. Jedná se o výtvor anglické firmy Electronic ARTS s názvem BLACK CRYPT. Hra vznikla jen pro naší platformu a tak tvůrci neměli svázané ruce EGA grafikou a mohli si bezproblémů dovolit 64 barev - což je znát a tak nezbývá než konstatovat: „Grafika je super a v dalších úrovních se ještě zlepšuje!“. Ovládání hry, souboje a tvorba kouzel se liší od předchozích produktů a tak vám chvíli potrvá, než si na ně zvyknete (ovládání není špatné, je jen jiné). Hra je poměrně rozsáhlá (30 úrovní) a tak není divu, že autoři naprogramovali automapování (mimochodem, lepší automaping jsem v žádném jiném dungeonu ještě neviděl). Obtížnost je dost vysoká, ale s návodem to jde hladce. Škoda jen, že hra postrádá jakékoliv intro, které by vás vtáhlo do děje. Během hry přečtete desítky nástěnných tabulí a množství zpráv zapsaných do svitků a z toho si vytvoříte představu o ději i cíli hry. Hratelnost je vysoká a nemalou měrou k tomu přispívá i možnost individuálního nadefinování klávesnice. Jak jsem tak brouzdal po netu, našel jsem jednu zajímavou informaci: na PC se pilně pracuje na portu Black Crypta (hardwarové požadavky jsou vskutku „minimální“: grafická karta umožňující textury 1024x1024).

  
 
 

O další obrovský poprask se postarala francouzská firma Silmarills se svým projektem ISHAR - Legend of the Fortress. Jeho grafické zpracování, ovládání a vůbec celkové pojetí působí po dlouhé době velmi originálně. Na rozdíl od klasických dungeonů se děj neodehrává pouze v temných kobkách, ale převážně v reálném otevřeném prostranství (podobně jako Might and Magic III). Aby hra působila co nejreálnějším dojmem, propracovali autoři i lidské vztahy mezi jednotlivými postavami vaší skupiny. Hra je velmi rozsáhlá, zápletky jsou složité, ale děj je naštěstí velmi dobře promyšlený. Ishar posunul chytlavost dungeonů o pěkný kus vpřed. Následující rok (po příchodu A1200) byla vydána i AGA verze. Obrázy okolo pochází z OCS verze.

 

Poslední projekt tohoto vele úspěšného roku, o kterém se chci zmínit nese hrdý název LEGENDS OF VALOUR a pochází od firmy US Gold. Tato hra přinesla na naše Amigy další revoluční prvek při zpracování dungeonů a to plynulý posun ve všech směrech. Na rozdíl od předchozích dungeonů ovládáte pouze jedinou postavu, se kterou procházíte neuvěřitelně rozlehlým městem. Prostředí celého města je vykresleno detailně a realisticky. Nechybí změny barvy oblohy, přelétávání ptáčků, domečky, hostince, paláce, chrámy, ale také vězení atd. V ulicích města potkáváte spousty postav, se kterými lze libovolně komunikovat. Děj hry je poměrně složitý a nedovedu si představit hrát ji bez návodu.

Píše se rok 1993 a opět se hlásí úspěšná firma SSI s EYE OF THE BEHOLDER III - Assault on Myth Drannor. Bohužel na Amize musíme napřed spustit PC-Task a až potom EOB III. Z toho pochopitelně plynou i vysoké hardwarové nároky. Já jsem na své 040/28 prošel jen malou částí hry, ale pokud si někdy pořídím 060, tak bych to rád napravil. Škoda že neexistuje verze pro Maca! Grafika se při srovnání s předchozím dílem opět trošku zlepšila. Zvukovou stránku bohužel posoudit nemohu - emulace SoundBlastra je na mé konfiguraci prakticky nemožná. Přibyla další velká spousta příšer, o jejichž inteligenci by se dalo s úspěchem pochybovat (dáte jim ránu, uhnete vlevo, oni uhnou také, praštíte je a uhnete vravo a oni také atd. až je čistě dostanete). Ovládání je víceméně převzato, ale jsou zde určitá vylepšení - multiútok, automatické ukládání šípů do toulce atd. Jinak nic převratného sebou EOB III nepřinesl, takže jsme o moc nepřišli.

 
 

Naštěstí ani firma Silmarills nezahálí a přináší nám opět lahůdku nazvanou ISHAR II - Messengers of Doom. První díl byl prostě skvělý, ale ten druhý je ve všech směrech lepší! Grafika je mnohem propracovanější, systém kouzel je vylepšený, je zde spousta nových prvků a nápadů. Děj hry se neodehrává pouze na území jedné země, ale hned na sedmi ostrovech - každý zcela jiný. Během své pouti narazíte na rozsáhlá detailně prokreslená města, bedete se brodit pokolena ve sněhu při přecházení hor, navštívíte rozsáhlé podzemní kobky atd. V obchodech ve městech je k dispozici hromada nejrůznějších zbraní, brnění a dalšího užitečného harampádí. K dispozici jsou také zájezdní hostince s jídlem, odpočinkem a zajímavými informacemi. Škoda jen, že v tak rozsáhlé hře chybí možnost automapingu (ty mapky, co hra nabízí jsou pouze orientační). Ishar II byl vydán jak v AGA, tak v OCS verzi - ze které pochází obrázky okolo.

Další neméně zajímavé dílo nese název ABANDONED PLACES II a pochází od firmy ICE (International Computer Entertainment). Jedná se o klasický, velmi rozsáhlý dungeon se vším všudy. Čeká vás bloudění po kryptách, dolech, stokách, starobylých trpasličích královstvích, tajemných věžích, lesích a jeskyních. Projdete spoustou pater, vybojujete spousty bitev a nakonec snad zvítězíte. Grafika je na vysoké úrovni, nepřátelé jsou pěkně prokreslení, zvuky jsou slušné. Horší už je to s originálními nápady, které v této hře, až na pár výjimek nenajdete. Ovládání je krkolomné a zdlouhavé. Bohužel u takto rozsáhlé hry chybí automapování a tak si autoři zle záhrávájí s vaší trpělivostí i volným časem. Další slabina, kterou chci této hře vytknout je fakt, že autoři si až moc vypomáhají textovým doprovodem na úkor grafického zpracování. Závěrečný hřebíček do rakvičky je kompatibilita - hru bez CPU 68000 a KS1.3 nespustíte a to pochází z doby A1200.

 

 

Další, tentokráte execelentní dílo nese název AMBERMOON, na svědomí ho nemá nikdo jiný než firma Thalion a jedná se o volné pokračování hry Amberstar. To, co mnohým z nás znemožnilo si Amberstar pořádně zahrát byla němčina. Dlouho to vypadalo, že Ambermoon skončí stejně, ale pak se objevila verze 1.07 a sní kompletní překlad do Anglického jazyka!!! Hra začíná skvělým intrem, ve kterém se dovídáme „špatné zprávy“: Po poražení boha Tarbose neuplynulo ani deset klidných let a jeho rudé oči začaly opět hrozivě zářit, aby v zápětí seslaly z hlubin vesmíru na Lyramion děsivou zkázu. Desítky hrozivých meteoritů proletěly bezmocnou zemí křížem krážem a ničily vše co se jim postavilo na odpor. Amberský měsíc dosedl jako král na hlavní město Twinlake, které doslova srovnal se zemí a tisíce nevinným mrtvých opět znovu nastolilo Tarbosovu vládu. Úder byl tak nečekaně silný, že ani vaši hrdinové neměli čas se zlu postavit. Naopak Tarbos nezapomněl a po nadlidském pronásledování donutil vaší skupinu rozdělit se a ukrýt na nejrůznějších místech v Lyramionu. Hra sama začíná až 70 let po těchto událostech, kdy vašeho hlavního hrdinu zastihnete jako vetchého starce na smrtelné posteli, nad kterou se sklání jeho mladý synovec a značně překvapen poslouchá příběh o dobách minulých. Po naprosto špičkovém intru se ocitáte ve známém 2D zobrazení, jenž se na první pohled liší od svého předchůdce. Postavička je mnohem větší a okolní grafika je lépe prokreslena, což navíc podtrhuje vylepšený způsob ovládání. Bojový mód se změnil v jediném a to roztažení obrázku přes celou šíři obrazovky a právě to je na tom skvělé. Hlavní a největší překvapení se skrývá ve třetím módu, tedy dungeonovském. Zde již neskáčete ze čtverečku na čtvereček, jak bývá dobrým zvykem, ale stejně jako v Legends of Valour se plynule procházíte, otáčte atd. a to v super grafice. Po grafické stránce šla hra prudce nahoru a co se týče hudby - je perfektní, jen zvuky stále chybí. Děj a konverzace jsou ještě složitější a propracovanější než ve svém předchůdci (angličtina je k nezaplacení). Ambermoon rozhodně stojí za prozkoumání a snad i dohrání!!!

Předposlední projekt tohoto roku, o kterém se zmíním nese název HIRED GUNS a pochází od všem dobře známé firmy Psygnosis. Nejedná se o klasický dungeon, ať již z hlediska doby ve které se děj odehrá (narozdíl od všech předešlých dungeonů je příběh zasazen do daleké budoucnosti), tak hlavně způsobem zpracování. Pokud bychom Hired Guns chtěli přesněji někam zařadit, tak do škatulhy sci-fi akční dungeon s cyberpunkovou atmosférou. Hry se na jednom počítači mohou aktivně zůčastnit až 4 hráči současně a to z ní dělá jednu z nejzábavnějších her vůbec. Obrazovka je rozčtvrcena a v každé části ovládáte jinou postavu. Postavy se mohou zcela volně rozběhnout, vzájemně se potkávají a společně plní mise. Místo mečů, luků a kouzelných hůlek máme k dispozici palné a výbušné zbraně. Grafika je na první pohled nic moc, ale musíme vzít v úvahu fakt, že na jedné LowResové obrazovce jsou najednou 4 dungenovská okna, takže před autory smekám. Zvukový doprovod je perfektní a skvěle dotváří celou akční atmosféru. Hired guns byl vydán pouze v OCS verzi - škoda.

 
 

Poslední dungeon, který nám těsně před koncem roku 1993 pořádně zamotal hlavu a tedy o kterém se krátce zmíním, pochází z Maďarska od skupiny nazývající se Morbid Visions a distribuovaný opět firmou Psygnosis. Jmenuje se PERIHELION - The Prophecy a s předchozí hrou (Hired Guns) se shoduje ještě v další věci - v herním žánru. Jedná se opět o sci-fi dungeon s cyberpunkovou atmosférou. Intro je kvalitní - dílem textové a dílem plné skvělých grafických efektů, to vše zastíněno excelentní impresionistickou hudbou a zvukovými efekty. Výběr postav a vlastní zahájení hry je dosti nudný a zdlouhavý a tak bych se vůbec nedivil, pokud většina hráčů skončí s hrou právě zde. Nám ostatním „skalním dungeonistům“ bude odměnou nádherná jemná grafika, bohužel absolutně statická a téměř bez jakýhkoliv změn. Zvukový doprovod opět nezůstává pozadu, spíše naopak! O dost horší je to se s chytlavostí, zábavností a hratelností - mě zkrátka Perihelion dostatečně nezaujal a pouštím ho hlavně kvůli té hudbě. Navíc hra nelze nainstalovat na HDD!

 

V polovině následujícího roku (1994) dávají zřetelný důkaz o své existenci a stále se zvyšující kvalitě svých produktů chlapci ze Silmarills. Jejich nejnovější dílo se nazývá: ISHAR 3 - The Seven Gates Of Infinity. Na první pohled je všechno při starém, Ishar 3 je tak opět fantasy dungeonem plným elfů, hobitů, skřetů i lidí, dungeonem kouzelníků, bojovníků, kleriků a lučištníků, dungeonem starobilých měst, zasněžených plání, hlubokých hvozdů i podzemních kobek. Druhý pohled skýtá pozornému hráči a znalci Isharů mnohá příjemná překvapení. Tím prvním je grafika - prokreslená do nejmenšího detailu s animovanými objekty. Chudinské čtvrti města s dřevěnými domečky a zapadlými hospůdkami ostře kontrastují s výstavní a vysokou zdí obehnanou okolo čtvrti bohatých s divadlem, knihovnou, bankou a palácem. Ani v ostatních částech hry nezůstává grafika pozadu a tak mohu jen konstatovat: „Lepší LowResová grafika se dá jen stěží vytvořit!“. Systém hry zůstává nadále stejný - ovládáte až pět postav různých ras a povolání. Podstatně vylepšené je automapování (na mapě se objevují šipky označující důležitá místa a prošlé lokace). Kromě cestování v prostoru se dočkáme i cest v čase, takže se na jedno místo podíváme i několikrát v různých obdobích. Na závěr musím napsat, že se jedná o nejkvalitnější díl této trilogie a to po všech stránkách. Ishar 3 byl vydán jak v OCS, tak v AGA verzi, z níž pochází obrázky.

 

V roce 1995 spatřila světlo světa další pozoruhodná gameska - LIBERATION od firmy Mindscape. Hra vznikla jen pro Amigu, ale nejsem si tímto tvrzením úplně jistý. Liberations začíná skvělým (snad vůbec nejlepším) intrem, které nejméně na 5 minut získá Vaši plnou pozornost a nenuceně Vás vtáhne do děje. Na tomto místě bych chtěl upozornit na verzi pro CD32, kde je intro navíc kompletně a hlavně profesionálně namluvené (opravdová bomba!). Již při sledování intra, které se víc než lidmi hemží roboty a androidy je jasné, s čím máme tu čest - ano je tu další sci-fi akční dungeon s cyberpunkovou atmosférou. V průběhu hry velíte skupince čtyř pozuby ozbrojených robotů, které podle potřeby můžete rozdělit a plánovat tak vlastní strategii. Začínáte v rozsáhlém ponurém městě s pravoúhlou uliční sítí a několika výškovými úrovněmi. Ve městě se nachází spousta budov, ve kterých plníte zadané mise. Místní šoféři si k chodcům neberou žádné servítky a po důrazném zatrobení Vás s klidem porazí, či přejedou. Grafika je na první pohled nic moc, ale to jen do té doby než uvitíte první příšerku (androidé zahalení kápí, automobily, vznášedla, mechanická zvířata a stroje). Všechny tyto objekty jsou plně vektorové s jednoduchou texturou a hlavně se pohybují naprosto plynule - je vidět, jak hýbou nohama, rukama, manipulují se zbraněmi, nebo se k Vám otočí zády a jdou si za svým. S většinou z nich nemusíte jen bojovat, ale dá se s nimi i pěkně poklábosit. Atmosféru dotváří nevtíravá podkladní hudba, měnící se během boje v akční nářez. Kromě kvalitní hudby nám hra nabízí i nepřeberné množství zvuků, takže po technické stránce je vše v naprostém pořádku. Obtížnost je vysoká a za pár minut pravděpodobně prohrajete - malou útěchou Vám bude opět skvěle zpracované outro k Game Over. Obrázek vedle pochází z verze pro CD32.

 
 

V témže roce vznikl v dílně českých autorů nazývajících se Arda Team projekt, s názvem MAGIC ISLAND - The secret of stones. Hra nás vtáhne do děje pěkným renderovaným intrem následovaným čtením deníku hlavního hrdiny. V okamžiku, kdy deník končí začíná vlastní hra. Grafika je pěkná, bohužel pouze statická a navíc jen agová. Zvuky jsou good a celkem originální. Obtížnost hry je díky přehnanému množství nepřátel vysoká. Originálních prvků zde moc nenalezneme, ale něco přeci - z různých nepotřebných věcí se dají vyrobit věci užitečné (klacek + provaz = luk atd.) Hra má spád a pokud se do ní zaberete, zažijete pěkný kus zábavy.

 

 

Začíná rok 1996 a na Amigu přichází nejlepší dungeon všech dob! Ano firma FTL se po 7 letech vrátila s legendárním dílem DUNGEON MASTER 2 - Legend of Skullkeep. Na ostatní platformy (PC, MAC, SEGA, ...) byl projekt vypuštěn jen asi o půl roku dřív, takže jsme jim moc dlouho závidět nemuseli. Hra byla oficiálně vypuštěna jen v AGA verzi, ale opak je pravdou - jedná se „bohužel“ o ECS verzi (což mi v té době udělalo nemalou radost - měl jsem, mám a budu mít A3000 „trojtác“). Grafika je skvělá a hlavně je zde plno animací, ať již v hlavním výhledovém okně (déšť, kaluže, blesky, zapálený krb, záclony v oknech, mlýnské kolo .....), tak v ovládácí části (hořící pochodně, lahvičky s bublajícími lektvary, magické zbraně a štíty ...). Dokonale animovaní a prokreslení jsou samozdřejmě také všechny postavy a příšery se kterými se setkáte. Nemalou měrou k tomu přispívá i meziskok mezi jednotlivými čtverečky, takže nepřátelé, kteří se přiblužují např. z prava neskáčou po čtvercích, ale s meziskokem, což částečně navozuje plynulý pohyb. Zvukový doprovod nebývá silnou stránkou klasických dungeonů, ale v DM2 je zvuk naprosto strhující a navozuje tu pravou atmosféru. Hra je rozsáhlá, ale velice kvalitně a detailně promyšlená. Obtížnost není vysoká a tak se nestane, že byste hru opustili, když nevíte jak dál - atmosféra vám to nedovolí a nakonec nato vždycky přijdete. Originálních prvků je ve hře víc než dost, spousty nových logických hádanek, ale hlavně celkové zpravování je pojato mnohem komplexněji, než v jiných dungeonech. Pro úplnnost se sluší dodat, že přes ShapeShiftra nepřijdeme ani o 8 bitovou verzi s 16ti bitovými animacemi (intro, outro), kde je grafika samozdřejmě ještě lepší, ale hratelnost je kvůli jednotlačítkové myši, nikoliv CPU snížená. Závěrem chci vzkázat všem těm, kteří dungeony nehrají, ať skusí sestavit údernou partu a v čele s Torghamem se vydají do nerovného boje!

Na podzim tohoto roku, byl po třech letech vývoje dokončen další čistě Amigovský dungeon s názvem EVILS DOOM. Pochází od poměrně neznámých autorů z Chorvatska nazývajících se Olympia Entertaiment Group. Po spuštění Vás do děje uvede pěkné obrázko-textové intro se spoustou grafických efektů, doprovázené příjemnou podkladní hudbou. Autoři se snažily, aby celý projekt působil co možná nejprofesionálnějším dojmem a tak jako základní rozlišení zvolily (neříkám, že vhodně) Pal HiRes - Interlaced v 8 bitech, s možností přepnutí výhledového okna do LowResu (ovšem bez ovládacích panelů). Hra bohužel obsahuje i hrubé chyby ve zpracování, což se nejčastěji projevuje rozklepaností obrazu - dá se to sice spravit přepnutím mezi rozlišeními, ale dobrý dojem to rozhodně nedělá. Celá hra se odehrává ve spoustě menších dungeonů, nacházejících se v obrovské zemi tvořené spoustou měst, vesnic a jiných důležitých lokací. Hra je rozsáhlá a je kladen velký důraz na textový doprovod (v této souvislosti chci upozornit na existenci částečného překladu do českého jazyka). Hra disponuje propracovaným automapingem, částečně podobným BlackCryptovi, v grafických efektech vodního světa je podobnost již docela blízká a některé zvuky např. sekání mečem k nerozeznání. Pomineme-li grafické nedostatky a nevhodně zvolený interlace, pak musím napsat, že grafika interiérů a hlavně všech předmětů je nádherně jemná a perfektně prokreslená. Na druhou stranu je téměř statická a animace protivníků je slabší. Sečteno a podtrženo, musím konstatovat jediné: „Škoda, že neexistuje verze pro grafickou kartu! (samozřejmě bez chyb)“. Obrázky okolo jsou z estetických důvodů zredukovány z původních 640x512 bodů do 320x256 bodů.

 

Další skvělý dungeon vznikl těsně před koncem tohoto roku, pochází od firmy New Generation Software a jmenuje se TRAPPED. Děj hry je zasazen do středověku a tak nechybí odpovídající bodné zbraně a magie. Během hry ovládáte pouze jednu postavu, ale vybrat si můžete z pěti charakterů (barbar, rytíř, bojovník, trpaslík a lovec). Autoři předpokládají, že v našich Amigách již většinou buší výkonnější srdce (CPU) a tak si dali záležet s propracovaným 3D enginem. Grafika interiérů a světelné efekty jsou na velmi vysoké úrovni, zpracování vašich nepřátel je slabší. Zvuky jsou nadprůměrné a dobře dokreslují strašidelnou atmosféru hry. Automapování chybí i zde, ale není to zas tak velký problém. Levely nejsou přehnaně rozsáhlé a před vstupem do další úrovně si můžete prohlédnout 3D mapu. Hratelnost je dobrá (záleží na CPU a zvoleném detailu), jediné co musím hře vytknout je nízká inteligence nepřátel a z toho plynoucí nudné souboje. Pro úplnnost se sluší dodat, že hra podporuje OCS/AGA a dokonce i grafickou kartu Graffity.

Ani jsme se nenadáli a v následujícím roce 1997 vzniklo pokračování TRAPPED 2 - Reincarnation of the Demons. Na svědomí ho nemá nikdo jiný než opět NGS. Po technické stránce se jedná o nejlépe propracovaný dungeon na Amize všech dob. To si pochopitelně žádá i extrémní hardwarové nároky a tak plnou kvalitu spojenou s hratelností si bez 060+GFX nevychutnáme. Grafika je jedním slovem fantastická, 3D engine je jeden z nejlepších, jaký kdy na klasické Amize byl (v době vzniku byl nejlepší, až o dost později překompilovali Quaka). Nepřátelé a objekty jsou tvořeny detailně prokreslenými polygony, světelné efekty jsou velmi realistické. Během hry na nás čeká sposta perfektních renderovaných animací. Zvuková stránka je nadprůměrná a dotváří celkovou atmosféru. Bohužel celkový dojem ze hry po několika hodinovém paření zní: „neslaný, nemastný - nuda!“. Co naplat - prvotřídní technické zpracování není zárukou kvalitní hry a u dungeonů to platí desetinásobně. Bojovat s nejrůznějšími brouky, sršněmi a pavouky (to už zní lépe), mě prostě nebere.

Na tomto místě se náš výlet do světa dungeonů blíží ke konci. Není to způsebeno tím, že bych již dále nechtěl ve své recenzi pokračovat, nýbrž důvod je prostší - v posledních šesti letech nevznikl žádný projekt, který by na další řádky patřil. V následující tabulce jsem seřadil všechny výše uvedené projekty a i některé další tak, jak postupně vznikaly. Dále zde naleznete autory/distributory a podporovaný grafický chipset.

1987 DUNGEON MASTER FTL OCS
1989 CHAOS STRIKES BACK FLT OCS
1990 EYE OF THE BEHOLDER STRATEGIC SIMULATIONS OCS
1990 WIZARDRY VI "Bane of the cosmic forge" SIR-TECH SOFTWARE OCS
1990 ELVIRA "Mistress of Dark" Accolade / Horror Soft OCS
1991 DUNGEONS OF AVALON ZERET OCS
1991 AMBERSTAR THALION OCS
1991 FATE, GATES OF DAWN   OCS
1992 MIGHT AND MAGIC III "Isles of Terra" NEW WORLD COMPUTING OCS
1992 EYE OF THE BEHOLDER II "The Legend of Darkmoon" STRATEGIC SIMULATIONS OCS
1992 BLACK CRYPT RAVEN S., ELECTRONIC A. OCS
1992 ELVIRA 2 "The Jaws of Cerberus" ACCOLADE / Horror Soft OCS
1992 ISHAR SILMARILLS OCS, AGA
1992 LEGENDS OF VALOUR US GOLD OCS
1993 EYE OF THE BEHOLDER III "Assault on Myth Drannor" STRATEGIC SIM. (PC VERZE)
1993 WAXWORKS ACCOLADE / Horror Soft OCS
1993 ISHAR II "Messengers of Doom" SILMARILLS OCS, AGA
1993 ABANDONED PLACES II ICE OCS
1993 AMBERMOON THALION OCS
1993 HIRED GUNS PSYGNOSIS OCS
1993 PERIHELION PSYGNOSIS / Morbid Visions OCS
1994 ISHAR 3 "The Seven Gates of Infinyty" SILMARILLS OCS, AGA
1995 LIBERATION MINDSCAPE OCS, AGA
1995 MAGIC ISLAND "The secret of stones" ARDA TEAM AGA
1996 DUNGEON MASTER 2 "The legend of Skullkeep" FTL, INTERPLAY OCS
1996 EVILS DOOM OLYMPIA ENTERTAIMENT GROUP AGA
1996 TRAPPED OXYRON / NGS OCS/AGA
1997 TRAPPED 2 "Reincarnation of the Demons" OXYRON / NGS OCS/AGA/GFX


Tak v tuhle chvíli by mě zajímalo, kolik z Vás poctivě dočetlo až sem. Možná jste zklamaní, že Váš oblíbený dungeon se v předešlých řádcích neobjevil. Bohužel některé tituly, které bezesporu do tohoto článku patří jsem v době psaní neměl k dispozici a ani je delší dobu nehrál. Jedná se především o skvělý Realms of Arkania, Fate - Gates of Dawn, WaxWorks a minimálně první díl legendární Elvíry. Dále zde chybí i recenze několika ryze českých produktů, za zmíňku stojí např. Pán Vlků, či Ve stínu magie. Pokud má někdo chuť se v dungeonech ještě porýpat, mohu doporučit následující server: www.dungeony.cz (mimochodem my, Amigisti jsme tu dost populární). Takže, čím bych tento článek ukončil?, nenapadá mě nic výstižnějšího, než ona klasická frázička: „blíží se doba dlouhých zimních večerů“ a tak nevidím důvod proč nezalést pro změnu hluboko pod zem do tmavých a zatuchlých kobek. :)

Při sestavování tohoto člámku jsem vycházel převážně z vlastních zkušeností a názorů, dále z časopisů Amiga Review, Amiga News, Reset, PowerPlay, Excalibur a Score. Velké DÍK patří mému bratránkovi (Amigoun) za grafické zpracování této stránky a pečlivé grabnutí většiny obrázků. Mimochodem bratránek napsal do tohoto čísla AC velice praktický článek o fontech. V neposlední řadě chci poděkovat Štěpánovi za symbolický prodej zdroje do mé A3000 (můj zdroj koncem léta zkolaboval a já jsem v rozepsané recenzi a vůbec práci na Amize nemohl pokračovat. Navíc jsem byl v nejistotě, zda není kaput něco důležitějšího. Teď už je naštěstí vše v naprostém pořádku). Pokud má někdo potřebu se k článku vyjádřit (a věřte - budu jen rád), nechť mě kontaktuje: amiga1@volny.cz (email uvedený v kontaktech je fitrován pouze pro redaktory AC a okruh mých přátel!!!).

reKTor.